PŘEDSTAVUJEME REALIZAČNÍ TÝMY
SK HS KROMĚŘÍŽ
PETR SUKUP
- hlavní trenér starších žáků, kategorie U15
Narozen 9. LISTOPADU 1979 (41 let), trenérské vzdělání: UEFA A LICENCE
Hráčská kariéra
S fotbalem jsem začínal v mládeži v Napajedlech. Po ukončení VZS jsem přestoupil na Žlutavu, kde jsme hráli soutěže okresní úrovně. Zde také působím do dnes.
Trenérská kariéra
SK HS Kroměříž - U8 až U15
FC Žlutava - muži
Za jakých okolností jsi se dostal k trénování?
Jak už to bývá začal jsem se zapojovat jako tatínek u kategorie U8, kde jsem měl dva syny. Po nějaké době jsem u této kategorie zůstal sám, tak jsem se trénování musel začít věnovat více. Do té doby jsem neměl moc trenérských zkušeností a jelikož jsem cítil zodpovědnost vůči hráčům a rodičům, tak jsem se rozhodl trenérsky vzdělávat.
V klubu si tedy skoro osm let. Změnilo se něco za tvé působení?
V klubu se změnila spousta věcí. Od vedení klubu až po správce. Z mého pohledu jsme se jako klub posunuli hodně dopředu ve všech směrech. Důležité pro chod mládežnických kategorií bylo obsazení postů šéftrenérů přípravek, žáků a dorostů. Díky tomu se nám trenérům práce hodně zjednodušila a máme více prostoru na přípravu tréninků. Největší posun vidím jednoznačně v koncepci klubu a vytvoření správných podmínek pro výchovu a rozvoj hráče napříč všemi kategoriemi.
V čem naopak vidíš, že má klub ještě prostor ke zlepšení?
Jelikož zázemí máme vynikající, tak klubu nejspíš chybí silný sponzor a posun mužů do druhé ligy. Což by rozhodně mělo vliv i na středisko mládeže.
S ročníkem 2006 jdeš prakticky celou jejich dosavadní fotbalovou cestu. Proč tomu tak je?
Prošel jsem si krátkodobě i trénováním jiného ročníku, kde jsem působil jednu sezonu. Hlavní výhodu při dlouhodobém trénování jednoho ročníku vidím ve vybudování vztahu hráč-trenér a samozřejmě trenér-hráč. Jelikož stále přichází a odchází hráči, tak nejde jednoznačně říci, že působím dlouho se stejným kádrem hráčů jednoho ročníku. Nevýhoda to určitě bude ve chvíli, kdy budu cítit nějaký stereotyp a jednostranný pohled na hráče. Zatím se snažím, aby k tomuto nedocházelo.
Máš vystudovanou UEFA A licenci. Můžeš říct, že právě toto studium tě posunulo v trénování?
Vzdělání je určitě v našem oboru hrozně důležité. Nicméně ten trenérský posun vnímám jako mix všeho kolem. Člověk se snaží i sám vzdělávat. V klubu dostáváme možnost zúčastnit se trenérských stáží, ze kterých pak hodně čerpáme. Za velmi důležité považuji i komunikaci s trenéry v klubu. V neposlední řadě nesmím zapomenout na trenérského parťáka Marka Ševečka, se kterým spolupracuju.
Prošel si prakticky celou cestu s hráči od osmi do patnáct let. Co je pro jednotlivá období typické?
Samozřejmě těch etap vývoje hráče/člověka je hned několik a bylo by to velmi dlouhé. Myslím si, že na začátku, když příjdou děti do fotbalu, tak ani neví, jestli chtějí hrát fotbal, nebo tam chodí kvůli kamarádům, nebo jen například kvůli rodičům. Postupem času získávají přehled a uvědomují si, co je tou motivací, že na fotbal chodí. Zde je právě důležitá úloha nás trenérů. Hlavně musíme být trpěliví a vnímaví vůči dětem a nastavit jim vhodné prostředí, ve kterém se budou cítit dobře a bude ideální k jejich rozvoji.
Zkus být ještě trochu konkrétnější.
U přípravkových kategorií určitě nevydrží hráči být zaměřeni dlouhodobě na jednu činnost. Nemůžeme po dětech chtít nuceně součinnost a spolupráci více hráčů. Trénink by tak měl být zábavný, pestrý a zaměřený na rozvoj individuálních dovedností. Na začátku žákovských kategorií hráči objevují větší prostor hřiště a zjišťují, že spolupráce je velmi důležitá. U starších žáků, kde nyní působím, se začíná projevovat puberta a převládají velké fyzické rozdíly mezi hráči. S tím souvisí možná i větší procento zranění, které jsou však často spojené právě s růstem dětí. Na konci této kategorie by měli hráči již vnímat prostor velkého hřiště a součinnost hráčů. Na určitých postech by již měly fungovat automatismy. Snažíme se taky kluky chystat na to, aby byli ve hře kreativní a rozvíjíme tak jejich herní myšlení.
Dobrou znalostí ročníku 2006 si můžeš dovolit tento tým podrobně popsat.
Hodnotím tento tým velmi pozitivně. Hlavně v kategoriích U13 a U14. V kategorii U13 se nám povedlo postoupit na finálový turnaj Ondrášovka cup a získali jsme ocenění sportovní kolektiv města Kroměříže. V kategorii U14, v podzimní části, se nám dařilo jak herně, tak i výsledkově. V soutěži jsme neprohráli jediné utkání. Po třinácti utkáních jsme měli skore 81:9, což ukazovalo sílu celého týmu. Bohužel jarní část byla kvůli pandemii zrušena a nemohli jsme tak soutěž dohrát. Momentálně v kategorii U15 cítím problém v jeho konkurence schopnosti mezi hráči. Je to dáno především odchody některých hráčů do RFA Olomouc a týmu 1. FC Slovácko. Bohužel tyto odchody se nám nepodařilo nahradit a zároveň máme dlouhodobě několik zraněných hráčů, což se projevuje na výkonech celého týmu.
Jak vlastně vnímáš posun tebe jako trenéra?
Posun je to obrovský, když si vzpomenu na úplné začátky. Určitě bych teď udělal několik věcí jinak. Celkově jsem změnil pohled na fotbal a pohled na hráče jako osobnost.
Co "tvůj" ročník 2006. Půjde s nimi trenér Sukup i do dorosteneckých kategorií?
Pravděpodobně budou mít od nové sezóny i nového trenéra.
Již jsi zmínil, že tě k trénování přivedli tvoji dva kluci, kteří jsou v klubu. Plánuješ zůstat u trénování?
Určitě bych se chtěl dát trenéřině věnovat, ale jelikož mě trénování neživí a situace je momentálně nevyzpytatelná, tak nedokáži říct u jaké kategorie nebo na jaké úrovni.
Situace ohledně vládních opatření nám nyní nenahrává k trénování dětí. Jak to vypadá aktuálně v klubu?
V klubu se přerušil tréninkový proces. Soutěže se do jara přerušily. Hráči mají individuální program a jsem sám zvědavý v jaké kondici se nám do procesu vrátí. Myslím, že někteří budou mít velký problém se do tréninkového tempa dostat zpět. Doufám, že se hráči dostanou na hřiště do nejdříve a nejenom tam, ale i do školy.
Na závěr se musím opět zeptat jaké máš trenérské cíle?
Vybudovat celoživotní vztah k fotbalu u co největšího počtu hráčů na jakékoli úrovni.
VŠECHNY ROZHOVORY - ZDE