PŘEDSTAVUJEME REALIZAČNÍ TÝMY
SK HS KROMĚŘÍŽ
ONDŘEJ MRÁZEK
- hlavní trenér mladších žáků, vedoucí trenér SpSM, učitel na ZŠ Slovan
Narozen 12. ZÁŘÍ 1987 (33 let), trenérské vzdělání: UEFA A LICENCE + FTVS UK obor trenérství
Hráčská kariéra
S fotbalem jsem začínal v Přerově, kde jsem až na výjimky strávil celou fotbalovou kariéru. Od soutěží okresního přeboru, kdy jsme jako dorostenci vypomáhali obnovit mužskou kategorii, až po divizi, která se hraje v Přerově dodnes. Týmy, kde jsem strávil nějaký čas na hostování, jsou Stará Ves, Chropyně a Želatovice. Po pětileté pauze, způsobené přetrženým křížovým vazem, jsem se vrátil k fotbalu a aktuálně kopu v nedalekých Zdounkách.
Trenérská kariéra
1. FC Viktorie Přerov - U10 až U15
FC Želatovice - muži
SK HS Kroměříž - U12, U14 až U17
KFS Olomouc - výběry U14 a U15
KFS Zlín - výběry U13 a U14
OFS Přerov - kempy U10 až U13
OFS Kroměříž - kempy U10 až U13
Máš za sebou již nyní zajímavou trenérskou kariéru. Co tě k trénování přivedlo?
Na vysoké škole v Praze jsem se v letní přípravě v Motorletu Praha zranil a tím pádem zůstal jako hráč v Přerově, kde mě vedení klubu oslovilo, jestli si nechci vzít na starosti starší přípravku (r. 1998 a 1999), kde chyběl trenér. Já jim na to kývl, protože trenérství bylo vždy to, co jsem chtěl dělat.
Dlouhé roky jsi byl spojený s klubem v Přerově. Jak se uskutečnil "přestup" do Hanácké Slavie?
Po dokončení vysoké školy jsem potřeboval najít práci. V Přerově jsem necítil jistotu ani v klubu, ani na sportovní ZŠ, kde jsem během studia vedl sportovní kroužky. Tohle mě donutilo zvednout telefon a ozvat se Karlu Heinzovi, v té době šéfoval SpSM v Kroměříži, že hledám angažmá a jestli by neměl zájem. Ani v Kroměříži to nevypadalo na podzim roku 2015 růžově. Nic tedy nenapovídalo tomu, že se tímto směrem přesunu. Na jaře roku 2016 mi po jednom tréninku zazvonil telefon a v něm Karel s radostnou zprávou, že hledají šéftrenéra, jestli můj zájem přetrvává. Hned jsme se domluvili. Já to bral jako obrovskou výzvu a posun v trenérské kariéře.
Nyní si šéftrenér SpSM. V čem spočívá tato pozice?
Mám na starost chod žákovských kategorií U12 až U15. Tato práce obnáší komunikaci s trenéry, organizaci tréninkového procesu, organizaci přípravných období, přestupy jednotlivých hráčů a jiné administrativní úkony. Řekl bych, že tato funkce je důležitá hlavně pro jednotlivé trenéry, kteří se tak můžou naplno věnovat svému tréninkovému procesu. Co se týče administrativy, jako je objednávání autobusů, plánování přípravných zápasů apod. jsem zde pro trenéry já. Dále konzultujeme jednotlivé zápasy a hráče, abychom zajistili pro jejich rozvoj to nejlepší.
Postupem času se ti k roli šéftrenéra SpSM přidalo i vyučování na sportovní škole ZŠ Slovan. Jde to zvládat takto dohromady?
Funkce, které mám se velmi prolínají a jedna souvisí s druhou. Bylo období, kdy jsem v klubu trénoval dorostenecké kategorie a zjistil jsem, že poté člověk není schopen funkce u kategorie žáků zvládat na sto procent. Teď, když vedu kategorie U12 až U15 a učím na druhém stupni ZŠ, to beru jako obrovskou výhodu. Máme nad hráči maximální kontrolu a můžeme jejich výchovu nastavit ve všech směrech. Je pravdou, že všechno zabere velké množství času a šidím asi svůj osobní život.
Přebral si dlouholetou spolupráci se ZŠ Slovan, kde má klub "své" sportovní třídy. Jak vlastně nyní funguje spolupráce škola-klub?
Sportovní třídy fungují na druhém stupni ZŠ, kam se snažíme přilákat velké množství našich hráčů. Spolupráce je založená na zvýšením počtu tréninkových jednotek (hodin TV), které mohou být zaměřené na širší spektrum činností, než jsme schopni aplikovat v tréninkovém procesu na HS. Například více atletiky, gymnastiky a různých sportovních her, jako kompenzaci jednostranné fotbalové činnosti. Cíl není pouze ten sportovní, ale zaměřujeme se i na vzdělání a s tím spojené chování. Tohle vše beru jako obrovskou výhodu sportovních tříd a spolupráci s HS. Jako nevýhodu vnímám, že nedokáži (ani jako učitel, ani jako trenér) přilákat do sportovní třídy větší procento hráčů HS. Můj osobní cíl je v každé třídě mít 16 hráčů z našeho klubu a 8 děvčat (ideálně jeden sport).
V dnešní době je velké téma pohybová gramotnost dětí. Jako učitel tělesné výchovy to určitě můžeš vyhodnotit.
Asi bych to rozdělil na dvě skupiny. Ty, kterým se rodiče věnují nebo sami absolvují venku činnosti, jako jsme dělávali my v mládí. Tyto děti umí kotoul, salto, šplhat a motoricky jsou velmi šikovní. Opačně ty, které sedí doma a maximálně dělají ten jeden sport, se neunesou a mají s těmito činnostmi obrovské problémy. Myslím si, že klíč je na prvním stupni ZŠ, kde se nesmíme bát dělat i ty nebezpečnější činnosti, abychom je pohybový řetězec naučili, když to nedělají rodiče nebo oni sami na venkovním hřišti.
Nějakou dobu si jako trenér strávil na "velkém hřišti" u starších hráčů. Nyní trénuješ mladší žáky na tzv. sedmičkovém hřišti. Proč tato změna a vidíš v tom nějaké výhody?
Chtěl jsem dostat nový impulz v trénování a shoda okolností mě zavedla do kategorie U12. Můžu zde skvěle praktikovat zkušenosti z kategorií U14 až U17. Celé je to o detailech ve hře a získání automatismů, které později použijí hráči na velkém hřišti. Jedná se hlavně o rozvoj herního myšlení pod časoprostorovým tlakem a rozvoj rychlosti (myšlení, práce s míčem, lokomoční, atd.), která je pro fotbal nezbytnou součástí. Dále jako klíčové beru vztah k fotbalu a HS. Nastavit si s hráči vztah, povinnosti a myšlení tak, že fotbal bude součástí denního režimu každého hráče. Jedině tak můžeme vychovat hráče ligové úrovně.
Zkus trochu podrobněji popsat klíčové body v trénování mladších žáků.
Je potřeba se zaměřit na postupný útok, konstruktivní řešení pod tlakem a rozehrávku od brankáře. Dále je potřeba pracovat na sebevědomí, herní odvaze všech hráčů a kreativním myšlení v útočné fázi. A postupně přidávat v obranné fázi více taktického myšlení jak individuální, tak týmové, čímž usnadníme hráčům jejich celkové chování v utkání. V práci s míčem se zaměřit na detaily, které můžou hru zrychlit (práce správnou nohou, správné postavení těla, apod.).
Myslíš si jako šéftrenér, že soutěže, které v žácích hrajeme jsou pro vývoj našich hráčů adekvátní?
V kategoriích U12 a U13 hrajeme vlastně to nejvyšší v republice. Potkáváme se s týmy ligovými i těmi ostatními. Tohle mi přijde jako ideál. V kategoriích U14 a U15 bychom potřebovali větší množství zápasů, hlavně těch těžších pro konfrontaci s ligovými týmy. Tento fakt nahrazujeme hlavně v přípravných obdobích. Bavíme se v klubu, jestli posun do ligy starších žáků by byl pro rozvoj všech našich hráčů ideálním řešením. Věřím, že až ten čas přijde, tak se do této soutěže posuneme.
Tvoje každodenní náplní je fotbal a sport jako takový. Jaké vlastně si dáváš cíle?
Asi bych to zase rozdělil na dvě roviny. Ta první je Hanácká Slavia Kroměříž. Zde bych chtěl, abychom se dokázali dostat na profesionální úroveň, což znamená mít muže ve druhé lize a věřím, že pro mládež to bude znamenat delší setrvání všech talentovaných hráčů u nás v klubu a tím posun do vyšších soutěží. Ať funguje dále spolupráce klub a ZŠ Slovan, kde bych chtěl vidět všechny naše hráče. A ta druhá rovina je osobní. Zde asi zatím žádný dlouhodobý cíl nemám. Máme rozdělanou práci v Kroměříži, ze které bych nerad odcházel. Proto žádný další vysněný posun směrem k mužskému ligovému fotbalu nemám. Muže jsem si už vyzkoušel a zatím se nejlépe cítím právě u mládeže.
VŠECHNY ROZHOVORY - ZDE